Szarowski rodokmen rodiny      

Dnes je 20. 9. 2017 00:26.

MÁTE SHODNÉ PŘÍJMENÍ? | KNIHA NÁVŠTĚV | KONTAKT | MAPA STRÁNEK
  HLAVNÍ STRÁNKA

ADAM A JEHO ROD
GRAFY RODOKMENŮ
STATISTIKA RODOKMENU
SEZNAM OSOB
PŘÍBUZNÁ PŘÍJMENÍ
ČETNOST PŘÍJMENÍ
FOTOGALERIE RODIN
FOTKY NÁHROBKŮ

MÁTE SHODNÉ PŘÍJMENÍ?

STARÉ FOTKY OBCÍ
SEZNAM MÍST
OBEC SZAROW
DĚJINY TĚŠÍNSKA
MAPA TĚŠÍNSKA

DOKUMENTY
ZAJÍMAVOSTI
SLOVNÍČEK
ODKAZY

KNIHA NÁVŠTĚV
MAPA STRÁNEK
KONTAKT



Zbav se strachu!
Zbav se problémů!
Změň svůj život!
Metodou RUŠ!


HanaSzarowski.com
Art and paintings
by Hana Szarowski.


fler.cz/vysivana
Zajímavé ručně dělané výrobky, zejména výšivky. Brzy přibudou výrobky dle obrazů Hana Szarowski.


HLAVNÍ STRÁNKA / DĚJINY TĚŠÍNSKA

DĚJINY TĚŠÍNSKA

Počátky osídlení a státoprávní změny území až do roku 1450
Těšínsko od roku 1450 až do konce třicetileté války
Přímá vláda Habsburků (1653 - 1918)

Počátky osídlení a státoprávní změny území až do roku 1450

paleolit Začneme-li úplným počátkem a pokusíme-li se vypátrat první známky osídlení na území českého Těšínska, musíme se vrátit po časové ose až někde do období mladšího paleolitu (10 000 - 8 000 př. n. l.), kde byly objeveny u Záblatí u Bohumína soubory kostěných a kamenných a odpadků, které se při výrobě těchto nástrojů vznikly. Možná, že jediným důvodem, proč se tyto artefakty v Záblatí našly, je fakt, že Záblatí je jedinou významnou archeologicky zkoumanou lokalitou na území Těšínska.

mezolit Z období mezolitu (10 000 – 4 000 př. n. l.) nejsou k dispozici žádné důkazy a existence osad v neolitu (5500 – 3500) se jenom tuší.

neolit (3500 – 2000 př. n. l.) přináší nálezy bez přesnější lokalizace, ty říkají, že se po tomto území pohybovala jakási blíže nespecifikovaná kočovná kultura sňůrová.

doba bronzová Dobu bronzovou (1900 –750 př. n. l.) na území Těšínska by šlo charakterizovat kulturní a hospodářskou prosperitou, příkladem budiž nález tří bronzových náramků z Vyšních Lhot – Kršlí, jejich datace je však nejistá.

doba železná Výšinné hradisko v Chotěbuzi – Podoboře jenž se datuje do období starší doby železné (750 – 400př. n. l.) je zkoumaným a objeveným předmětem, jenž nám dovoluje zkoumat toto dějinné období na území Těšínska. Opevnění patrně sloužilo jako obrana proti kočovným kmenům Skytů, kteří také pravděpodobně způsobili jeho zánik.

400 př.n.l. až 0 V souvislosti s expanzí Keltů, je dokázána přítomnost kultury púchovské na Zámecké hoře v Cieszyně a předpokládá se i její výskyt v Jablunkovském průsmyku.

0 a 400 Doba označována jako dobou římskou, především nálezy mincí po celém území těšínského Slezska (Frýdek, Dobrá, Komorní Lhotka, Horní Těrlicko, Hradiště, Český Těšín, Návsí, Jablunkov, Mosty, Bukovec – Písek, Stonava, Horní Suchá, Karviná, Bohumín), dokazují komunikační význam regionu.

400 a 600 Doba, ze které chybí jakékoli nálezy. Do tohoto časového údobí se datuje stěhování národů. Jediným důkazem je slovanská přítomnost na hradisku v Chotěbuzi – Podoboře.

700 a 1100 Jelikož je opevnění v Chotěbuzi – Podoboře jedním z mála archeologicky zkoumaných objektů na Těšínsku, lze v tomto období mluvit s jistotou o osídlení, právě na tomto místě. Toto hradisko bylo patrně dobyto na konci 9. století v souvislosti s tažením velkomoravského Svatopluka proti Vislanům. Obyvatelstvo hradiska se orientovalo na zpracování rud a na zemědělskou produkci.

900 a 1100 V první polovině 10. století území Těšínska pravděpodobně náleželo do katastru českých Přemyslovců. Celé 11. století již patřilo toto území Polské říši.

HRAD V CIESZYNIE - V 11. STOLETÍ JIŽ BYLO ÚZEMÍ TĚŠÍNSKA PEVNĚ POD VLÁDOU POLSKÉ ŘÍŠE A Z TOHOTO DŮVODU ZDE BYL VYBUDOVÁN ZEMĚPANSKÝ HRAD V CIESZYNE, JEHO DALŠÍ FUNKCÍ BYLO STŘEDISKO LITURGICKÉ CÍRKEVNÍ SPRÁVY V PŘIPOJENÉ ROTUNDĚ. PRVNÍ ZMÍNKA O HRADĚ JE Z ROKU 1155 N.L. U HRADU VZNIKLA MALÁ ZÁSOBOVACÍ OSADA, HRAD BYL CENTREM HRADSKÉHO OBVODU – TZV. KASTELÁNIE.

1100 a 1200 Po dědických sporech uvnitř polské piastovské dynastie se na trůn dostává v roce 1142 po vypuzení bratra Vladislava II. Boleslav IV. Kadeřavý. Synové Vladislava II. se však nevzdávají a zakrátko získávají za pomocí Fridricha I. Barbarossy území podřízené vratislavskému biskupství, pod které patřilo i území Těšínska. Po dalších sporech si jej tedy dva bratři rozdělili v roce 1163 – většinu získal Boleslav, Měško získal pouze okrajová území na jihu, včetně těšínské kastelánie. Měško toto území postupně rozšiřoval a když přesunul své sídlo do Opolí ( Opolsko získal v roce 1201), začal být nazýván vévodou opolským.

1268 , 1268 – 1300 Založení opatství v získané kapli v Orlové benediktinskými mnichy z Tynce u Krakowa a vznik dominikánského kláštera v Těšíně.

1200 a 1300 Rod Měškův panoval až do roku 1281, kdy se po smrti jeho vnuka Vladislava opolské vévodství rozpadlo. Vladislavovi synové si zbytky vévodství rozdělili. Těšínsko připadlo Měškovi, který založil vévodství těšínské, aby tak vymezil rodinné dědictví a zrušil možné nároky na území opolským vévodům. Sám se stal prvním těšínským vévodou (1314 - 1317), jeho rod zde panoval až do roku 1625. Vojensko - politicky se Měško přihlásil k české koruně (jeho dcera Viola se provdala za Václava III.)

1300 Počátky kolonizace v rámci tzv. velké neboli vrcholné kolonizace, přišli kolonisté z řad Němců ale i Čechů a Lužických Srbů. Vznik měst, vesnic, církevních staveb, feudálních sídel, drobných středověkých opevnění.

PRÁVNÍ ŘÁDY A MĚSTSKÁ PRÁVA – MĚSTA NA TĚŠÍNSKU NEPATŘILA K PŘÍLIŠ VELKÝM A BOHATÝM, NEJVĚTŠÍM Z NICH BYL TĚŠÍN (ASI 250 MĚSTSKÝCH DOMŮ). TEN SE ZAČLENIL MEZI MĚSTA SLEZSKÁ, JEJICHŽ MATEŘSKÝM MĚSTEM BYL LWÓWEK ŚLĄSKI (LÖWENBERK), TA SE ŘÍDILA MAGDEBURSKÝM PRÁVNÍM ŘÁDEM, PODLE CENTRA NAZVANÝM LÖWENBERSKÝ. V ROCE 1374 VŠAK PŘEŠEL TĚŠÍN NA PŘÍKAZ KNÍŽETE POD STEJNÝ TYP PRÁVA, OVŠEM S CENTREM VE VRATISLAVI.

1300 a 1450 V tomto časovém období směřovaly sympatie vévodů těšínských směrem k českým panovníkům – Kazimír I. (1317 – 1358) uznal lenní svrchovanost Janu Lucemburskému a postavení dosáhl i na dvoře Karla IV. Další z vévodů – Přemysl I. (1358 – 1407) dosáhl, také díky vlivům na českém královském dvoře, velkých územních rozmachů a mohl tak zformovat pod svou vládou Slezsko, jako zemský útvar České koruny.

HUSITSKÉ VÁLKY – PŘEMYSLŮV NÁSTUPCE BOLESLAV I. SE ANGAŽOVAL V HUSITSKÝCH VÁLKÁCH NA STRANĚ PANSKÉ JEDNOTY A KRÁLE ZIKMUNDA , NEVYZNAČOVAL SE VŠAK VELKOU AKTIVITOU, PROTO SE TĚŠÍNSKO NEPROMĚNILO V TRATOLIŠTĚ KRVE ANI V CÍL TAŽENÍ HUSITŮ. TAKÉ PROTO SI UDRŽELO TĚŠÍNSKO DOBRÉ HOSPODÁŘSTVÍ A NEBYLO VÁLKAMI TOLIK NARUŠENO JAKO NĚKTERÉ JINÉ OBLASTI, I KDYŽ BOLESLAV ZTRATIL ČÁST ÚZEMÍ.

NAHORU

Těšínsko od roku 1450 až do konce třicetileté války

1450 a 1480 Po volbě Jiřího z Poděbrad na český trůn (1452) se slezská knížata řadila mezi jeho opozici, pokud je známo, Přemysl II. Těšínský se mezi ně neřadil, ovšem na stranu českého krále se přidal až po rozpuštění slezské opozice. Bojoval na jeho straně i ve válkách proti uherském Matyášovi. V roce 1469 však byl nucen změnit stranu a přidat se k uherskému králi, tam setrval i po smrti Jiřího z Poděbrad (1471) a korunovaci Vladislava Jagellonského. Války mezi Českou korunou a uherským králem se území fyzicky Těšínska příliš nedotkly ( v zimě 1971 –72 prošla Těšínskem polská vojska při návratu z tažení z Uher).

1480 a 1530 Nástupcem Přemysla II. se stal jeho synovec Kazimír. Ten se uměl domluvit jak s Matyášem (dle olomouckého míru z roku 1479 mu připadla Morava a Slezsko) tak i s Vladislavem Jagellonským (po Matyášově smrti získal zpět Slezsko i Moravu - Kazimír vykonával funkci vrchního slezského a poté i opavského hejtmana).

1530 a 1600 Po Kazimírovi vykonával vládu (1528 - 1545) moravský velmož Jan z Pernštejna, jakožto poručník malého Václava II. - vnuka Kazimíra. Václav, ale i jeho syn Bedřich ve Fryštátu nehospodařili dobře a na vyrovnání jejich dluhů bylo nutno odprodat tři panství - bílské, frýdecké a fryštátské - ty již nepodléhaly přímo vládě těšínských knížat, ale měly jako panství tzv. status minor. Kníže Václav II. sestavil zemské zřízení (psaný zákoník obsahující souhrn právních norem) a za jeho vlády došlo k obratu Těšínska k protestantské víře.

URBÁŘ KOMORNÍHO PANSTVÍ – VYDÁN V ROCE 1577, POPISUJE STATKY NA ÚZEMÍ TĚŠÍNSKÉHO KNÍŽECTVÍ - CELKEM ZDE BYLO 636 USEDLOSTÍ (188 VE MĚSTECH). POMĚR MĚSTSKÝCH A VESNICKÝCH DOMŮ ČINIL 29 :71. ODHADEM 4452 OBYVATEL. PRŮMĚRNÁ HUSTOTA OBYVATELSTVA - 7,5 LIDÍ / KM.

16. a 17. století Druhá velká kolonizační vlna tzv. valašská kolonizace – osídlení Těšínska i na méně příznivých a přístupných místech beskydských hor. Druhá polovina 16. století přinesla rozvoj měst, ta sice zůstávala i nadále na agrárně-řemeslnické bázi, řemesla však získávala více a více na významu.

MOROVÁ RÁNA A VÁLKY – ČERNÁ SMRT ZPŮSOBILA V ROCE 1585 ÚDAJNĚ SMRT AŽ 3000 OBYVATEL, TAŽENÍ VOJSK ZPŮSOBENÉ VÁLKOU MEZI POLSKEM A UHRY ZANECHALO NA REGIONU SVÉ STOPY - OBYVATELSTVO BYLO VYJÍDÁNO TÁBOŘÍCÍMI VOJÁKY. V LETECH 1594 - 1602 V RÁMCI VÁLEK S TURKY, ALE I NEJRŮZNĚJŠÍCH POVSTÁNÍ PROCHÁZELA REGIONEM NEJRŮZNĚJŠÍ VOJSKA MONARCHIE. TĚŠÍNSKÝ KNÍŽE ADAM VÁCLAV (1595 - 1617), SÁM NADŠENÝ VÁLEČNÍK, VEDL POVĚTŠINOU SÁM VOJENSKÉ OPERACE SVÝCH OZBROJENCŮ NA VLASTNÍM ÚZEMÍ.

třicetiletá válka Stejně jako v celé Evropě, zanechal tento rozsáhlý konflikt své stopy i na Těšínsku. Nejprve protáhla tímto územím skupina polských katolických "lísovčíků" a napáchla citelné škody (vyloupen Struměň a Skočov + 50 dvorů). Ze strachu před dalším ohrožením, bylo požádáno o pomoc vrchní úřad ve Vratislavi. V červenci 1621 přišlo vojsko pod vedením Spinelliho, jeho vojska se však chovala k obyvatelstvu spíše nepřátelsky a tak byla pro nespočetné stížnosti odvelena v září pryč.

- O rok později okupoval nakrátko město Těšín Jan Jiří Krnovský, dal vyhnat katolíky a vrátil kostely luteránům. Jeho posádka však byla později vytlačena císařskými vojsky, to však plundrovalo obyvatelstvo i jejich majetky a na Těšínsku se rozmohlo lupičství.
- V roce 1625 umírá poslední mužský potomek Piastovců Bedřich Vilém - knížectví odkazuje své sestře Alžbětě Lukrécii, dle císařského nařízení bude ještě používat knížecí titul, její synové však již budou pouze vyplaceni a Těšínsko připadne císaři.
- Roky 1626 a 1627 přinášejí poddaným těšínského panství opět jenom utrpení. Stavové rozpustili s císařovým svolením vojsko, čehož využil Dán Mansfeld a rok okupoval Těšínsko. Jeho vojáci drancovali a loupili, údajně se k nim přidávali i někteří sedláci. Srdnatě, partyzánským způsobem, bojovali proti Mansfeldovým Dánům Valaši v horách. Po Mansfeldově odchodu v roce 1627 (císařská vojska) byla zahájena ostrá protireformace.
- Další válečný rok nastal až v roce 1642 - Tešín byl dobyt švédským vojskem a kněžna se musela stáhnout do Jablunkova, problémům neubralo ani povstání vsetínských Valachů, proti kterému museli těšínští stavové zakročit. Rok švédské okupace zanechal na regionu bolestivé stopy.

1653 Konec třicetileté války, ale i pětsetleté vlády těšínských Piastovců po smrti Alžběty Lukrécie.

NAHORU

Přímá vláda Habsburků (1653 - 1918)

1653 a 1700 Císař Ferdinand III. věnoval Těšínsko jako léno svému synovi, ten však za rok zemřel a tak přešlo Těšínsko opět pod Ferdinanda III. Již v roce 1657 však zemřel a Těšínsko i celá monarchie přešla pod vládu jeho syna Leopolda. V roce 1655 museli obyvatelé Těšínska opět zásobovat zde usazené císařské vojsko pří polsko - švédské válce a neodechli si ani potom, v letech 1663 - 1700 čelili téměř nepřetržitě hrozbám Turků a Maďarů, při jejich četných povstáních proti habsburské monarchii. Císařské jednotky při obraně slezsko - uherské hranice a Jablunkovského průsmyku musely být živeny z místních zdrojů, což představovalo pro region znatelnou zátěž.

HABSBURSKÁ VLÁDA VELMI NEKLIDNÉ OBDOBÍ ZNAMENALA PRVNÍ LÉTA HABSBURSKÉ NADVLÁDY. TĚŠÍNSKO BYLO VČLENĚNO DO ČESKÉ KRÁLOVSKÉ KOMORY VE VRATISLAVI A BYL JMENOVÁN REGENT KOMORNÍCH STATKŮ A ZEMSKÝ HEJTMAN - TEN ZASTUPOVAL TĚŠÍNSKO NA ZEMSKÝCH SNĚMECH A ZAUJÍMAL FUNKCI KNÍŽETE PŘI ZEMSKÉM PRÁVU. MÍSTNÍ ŠLECHTA ZAUJALA NĚKTERÁ MÍSTA V CÍSAŘSKÉ SPRÁVĚ. MĚSTO TĚŠÍN SE Z KNÍŽECÍHO SÍDLA PŘEMĚNILO NA OKRAJOVÉ PROVINČNÍ MĚSTO. CELÝM ÚZEMÍM PROBÍHALA PŘÍSNÁ REKATOLIZACE.

1700 a 1750 Nástrojem transakcí, odměňování a dědění se stalo Těšínsko po celé 18. století. Knížectví putovalo jako na kolotoči od majitele k majiteli. Doplatilo na to negativně - na konci století již neměl Těšín statut královského města (to získalo v roce 1663 za úspěšné vojenské vpády do Uher) a nemělo právo vysílat své zástupce na sněm od Vratislavi.Císař Leopold zemřel v roce 1705 a na trůn nastoupil syn Josef I, ten však nepanoval dlouho a po jeho smrti přešla vláda monarchie na bratra Karla VI. Ten vyňal Těšínsko z vratislavské královské komory a odkázal je Leopoldovi, knížeti Lotrinskému, jeho syn František Štěpán, který Těšínsko zdědil se oženil s Marií Terezií. Ta ho získala poté, co jí ho podstoupil její syn Josef II (ten ho zdědil po otci). Marie Terezie ho dala věnem dceři Marii Kristině, která se provdala za saského knížete Alberta, ten se poté začal nazývat Albertem Sasko - těšínským. Albert Sasko - těšínský se stal po 150 letech od smrti Alžběty Lukrécie první majitelem, který viděl svou državu na vlastní oči.

války o Slezsko Pragmatická sankce a následné války o rakouské dědictví přinesly i boje ve Slezsku - v zimě 1741 vpadl na Těšínsko pruský Fridrich II. a do války s monarchií vstoupila i Francie, Španělsko a Sasko. Vratislavským mírem z roku 1742 připadlo v rámci územních zisků Fridrichovi II. Horní a Dolní Slezsko, Těšínsko však nakonec spolu s několika dalšími knížectvími zůstalo Habsburkům.

- Druhá návštěva Prusů v Těšíně proběhla v druhé válce o Slezsko v roce 1744, ti zde strávili sedm dní a stáli město hodně peněz. Extrémní situace za války (nutnost vyživovat vojsko, zvýšené daně, odvody mužů) vedla k radikálnějšímu postoji těšínských poddaných (1746 - povstání čtyř vesnic na Taaffově panství).
- Těšínsko se rázem stalo příhraniční oblastí, což nebylo ve válkách o Slezsko zrovna nic příjemného - tak například v roce 1758, to bylo za třetí války o Slezsko, bylo Těšínsko znova okupováno pruskou armádou, která odtud vytlačila uherské oddíly. Stejná situace se opakovala v letech 1760 a 1762, pokaždé vyžadovali Prusové vysoké peněžní i materiální kontribuce, jednou dokonce sebrali kvůli tomu rukojmí. Vše ukončil mír v Hubertsburku u Lipska 15. února 1763, kterým byla ukončena třetí válka o Slezsko.

NEPOKOJE A POVSTÁNÍ PODDANSKÉ NEPOKOJE PŘINESLO POVÁLEČNÉ OBDOBÍ NA TĚŠÍNSKU, SPOJENÉ S POVSTÁNÍMI NA PRUSKÉM SLEZSKU, Z TĚŠÍNSKA SE POVSTÁNÍ ROZŠÍŘILO NA OPAVSKO. NAPROTI TOMU NA TĚŠÍNSKÉM KOMORNÍM PANSTVÍ BYL KLID - BYLO TOTIŽ ROZPARCELOVÁNA PŮDA MEZI PODDANÉ (V 70. LETECH 14 DVORŮ). NA TĚŠÍNSKO BYLA V ROCE 1766 VYSLÁNA KOMISE, ABY VYŠETŘILA STÍŽNOSTI PODDANÝCH, TA I PŘES NĚKTERÉ PROBLÉMY, VYŠETŘILA VŠECH 137 STÍŽNOSTÍ A KONSTATOVALA, ŽE HRŮZNOST POMĚRŮ NA TĚŠÍNSKU NEMÁ NIKDE V ČESKÝCH ZEMÍCH OBDOBY. ŘEŠENÍM BYLO VYDÁNÍ NOVÝCH URBÁŘŮ PRO VESNICE A ROBOTNÍHO PATENTU PRO SLEZSKO (1771).

1750 - 1800 Reformy Josefa II., i když nebyly všechny přijaty, zásadně změnily život poddaných v monarchii, včetně Těšínska. Za jeho nástupců byly jeho reformy potlačovány a některé i zrušeny, na císařský trůn postupně nastoupili Leopold II. a František - ten spolu s Anglií, Ruskem vyhlásil válku revoluční Francii, v této souvislosti přešla Těšínskem šedesátitisícová Ruská armáda.Druhá polovina 18. století přinesla taktéž několik svárů na území Těšínska - spor o bezplatný odběr dřeva mezi Valachy a těšínskou komorou přineslo nakonec i povstání v letech 1795 - 1800. Salašnictví pustošilo mladé lesní kultury a měnil strukturu lesa, proto byl bezplatný odběr poddaným zakázán. Dohoda z roku 1800 přinesla zmapování a rozdělení Těšínských Beskyd na pastviny a chráněná polesí.

18. století V roce 1709 byl položen základní kámen ke stavbě evangelického kostela v Těšíně, při kterém byla zároveň postavena evangelická škola. V roce 1717 byla v Těšíně postavena nemocnice.

NAPOLEONSKÉ VÁLKY POTÉ, CO NAPOLEON OBSADIL BEZ BOJE VÍDEŇ, STÁHLA SE ČÁST CÍSAŘSKÉ RODINY NA TĚŠÍNSKO, CÍSAŘOVNA ZŮSTÁVALA VE FRÝDKU, OSTATNÍ POBÝVALI V TĚŠÍNĚ. PO UZAVŘENÍ MÍRU V PREŠPURKU SE CÍSAŘSKÁ RODINA VRÁTILA DO VÍDNĚ. PŘES TĚŠÍNSKO SE STAHOVALA I RUSKÁ ARMÁDA, PO PORÁŽCE U SLAVKOVA. TĚŠÍNSKO NA SVÉM ÚSTUPU Z RUSKA V ROCE 1812 NEVYNECHALA ANI PORAŽENÉ FRANCOUZSKÉ VOJSKO.

19.století Agrární rozvoj po napoleonských válkách přinesl větší hektarové výnosy, pěstování okopanin, chov ušlechtilých ovcí, regeneraci chovu skotu dovozem kvalitních plemen ze Švýcarska a Tyrolska, výstavbu cukrovaru, zvýšenou produkci palíren (těšínské pálení přestavovalo celou pětinou celé moravskoslezské gubernie, to přineslo problémy s alkoholismem, hlavně na Jablunkovsku), výrobu octu a oleje, rozvoj mlynářství a lesnictví (ve 40. letech tvořil příjem z lesního hospodářství 51% celkového čistého příjmu).

1800 - 1848 Za Alberta Sasko - těšínského se stalo z Těšínska hospodářsky prosperující panství, kde se realizovaly novinky vědy a techniky. V roce 1798 zemřela Marie Kristína a v roce 1822 Albert Sasko - těšínský, dle jejich závěti připadlo Těšínsko synovci Karlovi (vítěz nad Napoleonem u Aspern), poté zdědil Těšínsko jeho syn arcivévoda Albrecht.

PRŮMYSL NA TĚŠÍNSKU NEJVÝZNAMNĚJŠÍM ODVĚTVÍM PRŮMYSLU BYLY TEXTILNÍ VÝROBA - PŘESNĚJI PLÁTENICTVÍ, SOUKENICTVÍ A VLNAŘSTVÍ. DÍKY OBROVSKÝCH ZÁSOB DŘEVA MĚLO VYSOKOU ÚROVEŇ ŽELEZÁŘSTVÍ - V ROCE 1772 BYLY ZALOŽENY USTROŇSKÉ ŽELEZÁRNY, V ROCE 1833 KARLOVA HUŤ V JISTEBNICI A V ROCE 1838 ŽELEZÁRNY V TŘINCI. ROZŠÍŘENÍM BRAMBOR SE ZVĚTŠILY MOŽNOSTI OBŽIVY A STALY SE TAK DŮLEŽITÝM PRVKEM, ŽE JAKÁKOLI NEÚRODA MĚLA KATASTROFÁLNÍ DŮSLEDKY (V NEJVĚTŠÍ KRIZI JEDLI LIDÉ I KŮRU STROMŮ A TRÁVU) A HLAD SEBOU PŘINÁŠEL I EPIDEMICKÉ NEMOCI. CENTRY SE STAL TĚŠÍN A NA POLSKÉ STRANĚ BIELSKO.

1850 - 1900 – Ani Těšínsku se nevyhnula průmyslová revoluce, řádící toho času v Evropě – k Ferdinandově severní dráze přibyla přípojka ze Svinova a Opavy (1855). V letech 1869 – 1871 byla vybudována Košicko-bohumínská dráha a v roce 1863 se začalo se stavbou tzv. Báňské dráhy, spojující všechny doly v okolí Ostravy a Karviné. Ve městech Bohumín a Těšín byly vybudovány tramvaje. V továrnách se zvýšila produktivita práce, zaměstnanost stoupla na trojnásobek a těžba v dolech dokonce na sedminásobek stavu ze 70. let. Produkt Třineckých železáren tvořil 7% produktu celé monarchie.

první světová válka Znamenala ekonomickou i sociální devastaci celého regionu. Veškeré podniky byly obsazeny vojenskými představiteli Rakouska – Uherska, kteří dohlíželi, aby všechny zdroje byly využity pro válečnou mašinérii. Mladí muži byli povoláváni do vojska, byl nedostatek potravin a zboží. Od poloviny velké světové války se v regionu začaly objevovat protestní akce (Bílsko, Buhomín, Karviná, Frýdek), které donutily císařské úřady k jisté liberalizaci. Na počátku roku 1918 proběhly organizované generální stávky v textilkách a továrnách v Bílsku, na které navázali horníci v Orlové a hutníci v Třinci.

vyhlášení samostatné Československé republiky 28.10. 1918 byla vyhlášena samostatné Československá republika. Její spory s Polskem o region Těšínsko však vyřešila až Spojenecká rada vítězných mocností 28. 7. 1920.

ZDROJ: http://polskamensina.3nec.cz/
Autor článku: Adam Kurzok.
Děkujeme.



NAHORU | HOME
Máte shodné příjmení? | Kniha návštěv | Kontakt | Mapa stránek
Aktualizováno: 21/07/2014 Design © 2008-2014 Szarowski